Klub chovatelů strukturových holubů

Zdraví

• Navštívil jsem mnoho seminářů, kde se hovořilo — tento lék/preparát 10 dní před začátkem chovné sezóny, pak tento a pak zase tento atd., atd. Proč? Pokud jednou s léky začneme, už to bez nich nikdy nepůjde!! Pokud holub onemocní, můžeme ho utratit, nebo opět uzdravit jeho nemoci odpovídajícími léky. Budeme u lidí dělat preventivně chemoterapii proti rakovině? Zaručeně ne. Proč tedy podávat holubům léky proti nemocem, které nemají?!! Podle mě — pří­činy, proč holub/holubi onemocní: 1.) přeplněný ho­lubník 2.) vlhko v holubníku 3.) cizí holubi zařazení do chovu 4.) stálé podávání léků holubům, které ničí střevní mikroflóru. Pokud však budou vytvořeny pod­mínky splňující body 1-3, budou problémy se zdravím u našich holubů stejně. Nejlepším lékem pro naše ho­luby je ŽÁDNÝ LÉK. Zde je možné říci, že jeden gram prevence je jako kilogram léků. Klíčem je chovat jen od holubů, kteří jsou zdraví a náš holubník jim dobře prospívá. Nikdy nechovat od holubů nemocných, či pohublých. Jednou jsem toto pravidlo porušil a jednu mladou stříbřitou holubici pomocí léků uzdravil. Tuto jsem pak přenechal Billu Diemerovi. U něho již za dva dny jevila známky nemoci a poté uhynula. Vzpomněl jsem si pak, že již jako mladá nebyla v kondici a do­stávala léky. Dnes již něco takového neudělám (léčit). Takové zvíře nám nic nepřinese. Pokud chceme vy­tvořit rodinu — takového jedince prostě nepotřebuje­me!! Již před padesáti roky mě jeden z mých učitelů, pan Cecil Behr učil, že místo léků jsou lepší probiotika ( v Německu známá věc již více než 200 let), která udrží zdravou střevní mikroflóru.
• Velmi důležitým faktorem je také udržení správného PH v pitné vodě, která musí mít PH 6, nebo méně. Nejlepším antibiotikem na rány je med. Toto bylo zná­mo již před 4 000 léty ve starém Egyptě a platí to doposud.
• Pokud je PH pitné vody správné, nepijí naši holubi ka­ždý den obrovské množství baktérií, ale střeva zůstá­vají zdravá. Dobré bakterie prospívají zdraví, pokud holubi dostávají probiotika a vodu se správným PH. Pokud dostanou holubi nějaká antibiotika, neničíme jejich pomocí (antibiotik) jen špatné bakterie, ale ničí­me i ty dobré. Poté stojí mnoho času „zotavit" užiteč­nou střevní mikroflóru.
• Nečistím holubníky, pokud je sucho — metoda su­chého trusu výborně prospívá holubům (poznámka — Bob Vincent žije v Arizoně, kde je přes léto 40'C a v zimě ještě plus 20'C).
• Co dělám, pokud si přinesu nějakého cizího holuba? Dám ho do karantény a dostane antibiotika. Poté do pitné vody přidám trus mých zdravých holubů. Po­kud toto onen jedinec ve zdraví přežije, dám ho mezi své ostatní holuby... V době, kdy jsem ještě bydlel v Kanadě, jsem nedal zvířata, která byla na výstavě, mezi své ostatní holuby dříve, než za dva měsíce. Ti, kteří mě navštívili vědí, že mám holuby v chovných boxech. Do těchto chovných boxů dávám holuby po výstavě na dobu 1 — 2 měsíců. Každý rok vystavuji na dvou výstavách — v listopadu a v lednu. Po výsta­vě jsou vystavení holubi umístění do chovných boxů, kde poté také odchovávají své potomstvo od března do června. Poté teploty venku stoupnou na 40'C a já je přemístím do velkého holubníku.
• Velkým bonusem v životě chovatele jsou vědomosti o holubech a podnebí, ve kterém žije. V Arizoně je vlhkost vzduchu v březnu asi 6% a v červnu ještě asi 30%. Vše je suché a stejně tak trus holubů je suchý během minuty.
• Do pitné vody můžeme přidat trochu piva, nebo jabl­ka, pomeranče — vše má vliv na PH vody, také mrkev je dobrá. Holubi to milují. Pokud je v létě venku velké horko, holubi milují česnek v pitné vodě. Když pře­misťuji holuby z chovných boxů do velkého holubníku, dostanou všichni tabletu proti trichomoniáze.
• Chtěl bych zde jen poznamenat, že klima v holubní­ku je nesmírně důležité, aby naši holubi dobře pro­spívali. Pokud jsou poměry (klima) v našem holubní­ku dobré, PH — kyselost vody, probiotika, kvasnice, česnek, atd., atd. a nějaký jedinec přesto onemocní, utratím ho.

• Pokud musí jít nějaký cizí chovatel do mého holubní­ku, musí nejprve projít vanou s desinfekcí, čímž jsou případné „nemoci" z jeho bot zničeny.
• Jeden příklad: Pokud máme doma zvíře, které má křivé prsty na nohou (nebo kříve — stáčí prsty), dáme ho stranou a podáváme vitamíny. Pokud ani po vita­mínech není patrné zlepšení, pak není tento jedinec dostatečně „silný" a je lépe ho vyřadit!!!

Chovná technika

• Dvojité dávkování: Nějaký jedinec v holubníku má zvláštní chovnou hodnotu (odchovává výtečné po­tomstvo; přenáší nějakou vlastnost na potomstvo). Můžeme s ním udělat dvě věci. Tohoto jedince napá­řit na co nejvíce protějšků a pozvolna s ním vylepšo­vat chov. Můj učitel Egon Thiel mi však řekl, že mám toto zvíře napářit na protějšek, který má/přenáší stej­né přednosti/vlastnosti. Mladá zvířata z tohoto páření (v F1 budou přednosti těchto rodičů ještě více gene­ticky upevněny) pak napářit na ostatní nejkvalitnější jedince v chovu. Tímto způsobem budou přes tato mladá zvířata tyto přednosti/vlastnosti rychleji rozší­řeny v chovu a celý chov bude rychleji zlepšen.

Shotgunning

• Jednou se mi podařilo odchovat od jednoho páru 13 mláďat vynikající kvality. Byla to ponejvíce výtečně hodnocená mláďata na výstavách, ale je tomu již 25 let... I zde jsem se zeptal Egona, co mám dělat. Na-pářit sourozence spolu a dát syna k matce a dceru k otci? On mi však řekl, že je mám napářit na ostatní výborné jedince v chovu bez ohledu na barvu. Za-pářil jsem 7 holubic a 3 holuby a všechna mláďata, která z těchto párů vzešla, byla bratranec / sestřenice — tedy lehce udělaná příbuzná rodina, na které jsem postavil svůj chov!!

Rodina a křížení

• Pokud začneme s křížením úplně nových/cizích zvířat do našeho chovu/rodiny, pak je lepší tyto „křížence" držet zcela odděleně od naší původní rodiny. Pokud se nedostaví očekávaný výsledek z těchto nových jedinců, je naše původní rodina od těchto „kříženců" ochráněna. Já doporučuji při zlepšení této rodiny „kří­ženců" (při dosažení očekávaného výsledku) počkat 5 let a poté se rozhodnout, se kterou rodinou budeme dále pracovat — zda-li s naší původní rodinou, nebo s rodinou „kříženců".

Tři bratři

• Pokud se rozhodneme do chovu pávíků přenést nějakou zcela novou barvu, je nejlepší, jak mi mnohokráte radil Egon Thiel, začít se třemi bratry, které napáříme na tři holubice v nové, námi požadované barvě. Z těchto páření pak necháme opět tři bratry z páru, ze kterého jsme odchovali nejlepší mláďata. Starý pár vyřadíme a dále budeme chovat opět ze tří bratrů, které napáříme na holubice pávíků atd., atd. Tedy opět tři bratry a ostatní zvířata vyřadíme....

Spojitost

• Zcela určitě u pávíků existují geny, které jsou spolu vzájemně propojeny; tak jako velký vějíř/dlouhé letky; velký vějíř/slabé nohy; kulaté těloNysoko položená hlava a úzká křídla/malý vějíř. Pokud se však tato „spojitost" na nějakém jedinci podaří „rozbít" (oddě­lit) — například velký vějíř/silné nohy; velký vějíř/krátké letky, pak tohoto jedince nenapařte zpět na jeho rodi­če, ale jděte vpřed a dejte ho do páru s vaším nejlep­ším zvířetem a tím dostanete tyto „rozbité" (oddělené) znaky ještě více a rychleji do svého chovu, který se tak zlepší....

Kreslení pávíci

• Moje zkušenost je ,že barevnoocasí pávíci jsou v kresbě recesivní oproti jednobarevným; křížení stra­katých s barevnoocasými nepřináší kýžené výsledky. Nejlepší je spáření čistě kreslených barevnoocasých s nejlepšími jednobarevnými jedinci, které doma máme a pak dál sourozence (F1 — první generace) spolu do páru. Teoreticky bychom měli odchovat 25% čistě kreslených barevnoocasých. Všechna mláďata, která budou z těchto páření strakatá, vyřadíme.
• U štítníků je to těžší, poněvadž zde hraje více faktorů svoji roli, ale způsob a postup je tentýž — sourozence z čistě kreslených štítníků x jednobarevných spářit spolu a zde také strakatá zvířata vyřadit.