Klub chovatelů strukturových holubů

Názvy dle ES:

Lockentaube

Frisé

Frillback

Zařazení v seznamu ES: strukturoví č. 601

Původ: neznámý, pravděpodobně v jihovýchodní Evropě. Již v první polovině 18. století byli chováni v Německu a v Anglii.

Plemenné znaky

V typu silného, širokoprsého polního holuba středně vysokého postoje, se zkadeřeným opeřením. Typickým znakem je stočené opeření křídelních štítů do podoby uzavřených prstenců, tzv. kudrn.

Posuzování

Celkový dojem - struktura opeření - tělesné tvary - zbarvení.

Exteriér

Hlava: středně velká, mírně klenutá, hladká, nebo s chocholkou, ukončenou růžicemi.

Oči: červené až oranžové, včetně bílých, tmavé u štítníků.

Obočnice: málo vyvinuté, světlé až narůžovělé.

Zobák: středně dlouhý, černý u modrých běloušů a černých, tmavě rohový až černý u červených běloušů, světle rohový u žlutých běloušů, recesiv­ně červených a recesivně žlutých, světlý u bílých a štítníků. Ozobí jen málo vyvinuté.

Křídla: křídelní štíty široké a zaoblené, v ohbí volně přilehlé, letky dobře složené, téměř se dotýkající na ocase.

Ocas: zkadeřený, bez mezer, nesený v linii zad.

Opeření: každé pero křídelních štítů vytváří pevnou, širokou a uzavřenou kudr­nu, uzavřené prstence per na pruzích zvyšují hodnotu holuba, přípust­né jsou mírné kadeře po stranách krku.

Nohy: středně dlouhé, opeřené až po konce drápků, barevné rázy s chocholkou mají středně dlouhé, husté, do stran směřující rousy.

Krk: silný v nasazení.

Postava: hrud' poměrně široká, dobře klenutá, záda mezi rameny široká, mírně spadající.

Barva a kresba

Černí, recesivně červení a recesivně žlutí s rovnoměrně rozloženým intenzivním zbarvením, bílí bez žlutého nádechu, bělouši a plaví s dobře znatelnými pruhy. štítníci mají bílé základní zbarvení, barevné jsou křídelní štíty a křidélka, 7-10 ruč­ních letek je bílých, s tolerancí až 12 bílých letek, připouští se několik barevných per za bérci. Modří bělouši: světlý nebo tmavý odstín, pruhy černé, křídelní ští­ty a hlava světle nebo tmavě „šimlované", ocas modrý, letky a ocasní pruh tma­vé. Červení bělouši: barva cihlově červená, temeno světle nebo tmavě „šimlované", avšak bez stříkání, líce světlé, krk, hrud' a pruhy čistě červenohnědé, letky a ocas světlé, avšak vnitřní prapory letek červeně probarveny, křídelní štíty svět­le nebo tmavě „šimlované", horní kryt ocasu může mít načervenalý nádech. Žlu­tí bělouši: kresba shodná s červenými bělouši, při základním zbarvení intenzivně žemlově žlutém.

Rázy

Hladkohlaví — černí, recesivně červení, recesivně žlutí, bílí, modří bělouši, červe­ní bělouši, žlutí bělouši a štítníci — černí, červení, žlutí, modří a stříbřití pruhoví, červeně plaví a žlutě plaví.

Chocholatí — bílí, černí štítníci, modří štítníci, červení štítníci a žlutí štítníci, čer­veně a žlutě plaví štítníci.

Vady

Příliš slabé nebo dlouhé tělo, nízký postoj, měkké, roztřepené, krátké, příliš otevřené nebo nepravidelné kudrny, letky přesahující ocas. U černých jiné než černé peří, modročerný barevný tón, u bílých nečistá barva a zobák, nedostatky chocholky. Modří bělouši: nečistá základní barva, rez a záběly v letkách. Červení bě­louši: modrý nádech, barevná pera v ocase a letkách, světlý zobák. Žlutí bělou­ši: modrý nádech, barevná pera v ocase a letkách, tmavý zobák. Štítníci: barevná pera v bílém opeření, bílá pera v křídelních štítech, nedostatky barvy a kresby, méně jak 7 a více než 12 bílých letek, nedostatky chocholky.

Kroužek č. 9